Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Žilní městky je jiný název pro křečové žíly.

Saturace žilní krve kyslíkem neboli SvO2 je saturace kyslíkem v žilách. Viz také krev, kyslík, saturace kyslíkem (sO2), saturace tepenné krve kyslíkem (SaO2), saturace periferní krve kyslíkem (SpO2).

Chronické žilní onemocnění (CHŽO) je postižení žilního systému, které se projevuje příznaky, které ovlivňují kvalitu života a často vyžadují lékařské vyšetření. Nejčastější formou onemocnění žil dolních končetin jsou křečové žíly (varixy). Mohou být provázeny otoky a kožními změnami. Bolesti dolních končetin, pocit napětí a tíhy v končetině, poruchy čití a noční křeče patří mezi typické obtíže, které se mohou vyskytnout i u pacientů bez viditelných změn. Onemocnění je častější u žen. Doporučena jsou režimová opatření, kompresivní léčba a léky na podporu žil. U pacientů s chronickými otoky a u těch, u kterých je plánována operace křečových žil, je nezbytné provést vyšetření duplexní sonografií.

Žilní tlak je jiný název pro venózní tlak.

Žilní perforátory (lat. venae perforantes), transfasciální spojky nebo jen zkráceně perforátory jsou žíly, které v rámci žilního systému spojují povrchové žíly s hlubokými žilami. Název „perforátory“ poukazuje na skutečnost, že tyto žíly procházejí téměř kolmo hlubokou fascií svalů, a v místech průchodu ji tedy „perforují“ (odborný výraz pro „proděravění“ či „propíchnutí“). Perforátory jsou v lékařských textech nejčastěji zmiňovány v souvislosti s křečovými žilami dolních končetin, neboť nefungující (nebo špatně fungující) žilní chlopně v perforátorech dolních končetin často vedou ke vzniku křečových žil v této oblasti.

Žilní přístup je jiný název pro žilní vstup.

Žilní systém (lat. systema venosum) je souhrnné označení pro všechny žíly v těle. Obrázek: Zjednodušené schéma žilního systému člověka. Vyznačeny jsou pouze nejvýznamnější žíly v těle. (Zdroj: LadyofHats, Public domain, via Wikimedia Commons) Viz také žíly, tepenný systém, kardiovaskulární systém.

Chronická žilní nedostatečnost je abnormální stav, kdy se krev hromadí v žilách a tím nadměrně namáhá jejich stěny. Chronická žilní nedostatečnost nejčastěji postihuje dolní končetiny, ve kterých nefungují správně žilní chlopně. Jedná se o nejčastěji se vyskytující komplikaci křečových žil. Viz také chronický.

Žilní chlopně (lat. valvulae venosae) usměrňují proudění krve v žilách. Můžeme si je zjednodušeně představit jako „ventily v čerpadle“, které zajišťují, aby tekutina (v tomto případě krev) proudila správným směrem. Žilní chlopně fungují v součinnosti se svaly: ty se střídavě smršťují a uvolňují, díky čemuž proudí krev směrem k srdci. Při otevřených žilních chlopních může krev proudit žilami směrem k srdci, naopak uzavřené žilní chlopně krvi brání, aby proudila opačným směrem. Nesprávně fungující žilní chlopně mohou být příčinou různých onemocnění žil.

Povrchová žilní trombóza neboli PŽT je trombóza, která se utvoří v některé z povrchových žil. Pokud se uvnitř žíly vyskytuje zároveň zánět, jedná se o povrchovou tromboflebitidu. Viz také povrchové žíly, trombóza, hluboká žilní trombóza (HŽT).